Rozkvétání lísek se považuje za začátek botanického předjaří. Pyl lísek se objevuje v lednu a únoru. Alergii na pyl lísky obvykle provází alergie na pyl břízy a olše a intolerance lískových ořechů (projevy potravinové alergie).
Začátek pylové sezóny a její intenzita závisí zejména na teplotě vzduchu v zimě a na začátku jara. Pyl olše se v ovzduší objevuje ve druhé polovině února a v březnu.
Pyl olše představuje po pylu břízy druhou nejčastější příčinu sezónní alergické rýmy a alergického zánětu spojivek v jarním období.
Citlivost vůči alergenům pylu olše je často provázena citlivostí na alergeny pylu břízy a lísky.
Topol je dvoudomý strom, což znamená, že se samčí a samičí květy nevyskytují na téže rostlině. Květy topolů tvoří visící jehnědy, které se objevují na začátku jara, v březnu a dubnu, ještě než vyrostou listy.
Na přelomu května a června na samičích rostlinách dozrávají plody obsahující semena vybavená chmýrem. Dozrávání plodů topolu se časově sbíhá se začátkem výskytu pylů trav. Řada alergiků citlivých na pyly trav se domnívá, že příčinou jejich obtíží je bílé chmýří topolů, které však alergenem není.
Bříza bradavičnatá, samčí květy (jehnědy) a samičí květy (duben)
PYL BŘÍZY
lat. Betula verrucosa, ang. Common silver birch
Alergeny pylu břízy jsou po alergenech pylu trav, nejčastější příčinou polinózy a atopického pylového astmatu. Pyl břízy se vyskytuje v dubnu a v květnu. Pyl břízy dosahuje v ovzduší velmi vysokých koncentrací – až několik tisíc zrnek v 1 metru krychlovém vzduchu.
Alergii na pyl břízy obvykle doprovází citlivost vůči pylu lísky a olše.
Samčí květy habru tvoří jehnědy, které rozkvétají od poloviny dubna do začátku května, současně s růstem listí. Citlivost vůči alergenům pylu habru je zřídkavá, avšak jeho alergeny mohou vykazovat zkřížené reakce s alergeny pylu břízy a tím násobit příznaky u osob alergických zároveň na květy břízy.
Koncentrace pylu habru ve městech obvykle nepřekračuje průměrné hodnoty.
V České republice nejčastěji rostou 2 druhy dubů. Dub letní a dub zimní, které kvetou v dubnu a v květnu.
Dalšími druhy jsou dub cer, dub červený, které můžeme často potkat v parcích, pouliční zeleni a u cest. Klinický význam alergenů dubového pylu je průměrný.
Alergenní aktivita pylu borovice a smrku je podle většiny autorů nevýrazná, anebo žádná. Vzhledem k mimořádně vysokým koncentracím pylu borovice může poškození sliznice později negativně ovlivnit příznaky vyvolávané alergeny pylu trav. Po deštích se v období výskytu pylu borovice (květen) na okrajích kaluží objevuje žlutá usazenina, tvořená zejména pylem borovice.
Alergeny pylu trav jsou nejčastější příčinou alergické rýmy a atopického pylového astmatu. Hlavní období výskytu pylu trav připadá ve Střední Evropě na druhou polovinu května, červen a první polovinu července, v Severní Evropě je to druhá polovina června, červenec a první polovina srpna, v Jižní Evropě a Středozemí na květen. Kromě rozdílu v termínech výskytu pylů trav jsou pak v různých klimatických zónách zaznamenávány rovněž významné rozdíly v délce pylové sezóny a rozdíly v dosahovaných průměrných a maximálních koncentracích pylu.
Pylová sezóna trav připadá na období květen až září, ačkoli první pylová zrna trav se ve vzduchu objevují již v dubnu.
Jitrocel je opylován hmyzem nebo větrem. Koncentrace jeho pylu nikdy nedosahují příliš vysokých hodnot. Jitrocel kopinatý a jitrocel prostřední kvetou v květnu a červnu, jitrocel větší v červenci.
Alergeny pylu jitrocele nemají silné alergizující vlastnosti a citlivost vůči pylu jitrocele doprovází přecitlivělosti na pyly jiných rostlinných druhů.
Kopřiva produkuje značné množství pylu a má dlouhou pylovou sezónu (červen až říjen), přičemž koncentrace jejího pylu v atmosféře dosahují velmi vysokých hodnot. Citlivost vůči alergenům pylu kopřivy se vyskytuje zřídka.
Citlivost vůči alergenům pylu pelyňku je častou příčinou alergické rýmy a zánětu spojivek (po pylech trav a břízy). Většina projevů tzv. "senné rýmy" v pozdním létě je vyvolána právě alergeny pylu pelyňku.
Pylová sezóna je v období červenec až říjen. Hlavní alergeny pylu pelyňku vyvolávají křížové reakce s řadou dalších rostlinných alergenů. U části pacientů citlivých na alergeny pylu pelyňku bývají pozorovány projevy orálního alergického syndromu (OAS) po požití některých druhů ovoce a zeleniny. Nejčastěji bývá popisována intolerance celeru, jablka, mrkve a bylinek (zejména heřmánku) a koření.
Alergen pylu ambrozie je nejčastější příčinou alergické rýmy v Severní Americe, odkud byla zavlečená do Evropy. Po dlouhá léta se soudilo, že v Evropě nepředstavuje žádný problém. Ambrozie kvete od června do října. V České republice byla zjištěna přítomnost tří druhů ambrozie: ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia L.), ambrozie lysoklasá (Ambrosia psilostachya DC.), ambrozie trojklaná (Ambrosia trifida).
Houby představují obrovskou, značně rozšířenou skupinu organismů, která tvoří jednu z pěti říší zahrnujících všechny živé organismy. Části hub, spory a fragmenty podhoubí pocházející z rozmanitých zdrojů, mohou být zdrojem řady alergenů. Z epidemiologických výzkumů vyplývá, že houby rodu Alternaria a Cladosporium, a dále Penicillium a Aspergillus představují nejzávažnější zdroj plísňových alergenů. Nejčastější příčinou hypersenzitivních reakcí jsou alergeny rodu Alternaria alternata, ačkoli u většiny pacientů existuje přecitlivělost na alergeny několika druhů plísní.
Spory plísní rodu Alternaria
Plíseň rodu Alternaria alternata je celosvětově rozšířená; díky svým životním potřebám je schopna kolonizovat povrchové vrstvy půdy, odumírající rostliny a představuje patogen pro řadu druhů rostlin. Pro růst plísně je příznivá vysoká vlhkost vzduchu a mírně zvýšená teplota. Během množení plíseň vytváří spory, které uvolňuje do okolí. Spory plísně Alternaria patří k tzv. suchým, jež se uvolňují do okolí pasivně, nezávisle na meteorologických podmínkách, jako je rychlost větru. V zimních měsících, kdy zemský povrch pokrývá sněhová vrstva a teplota klesá, se spory Alternaria alternata ve vzduchu nevyskytují. Alergeny spor Alternaria jsou mezi alergeny plísní nejčastější příčinou alergické rýmy a alergického astmatu. Jejich sezóna vrcholí v červenci a srpnu, kdy mohou koncentrace spor dosahovat až několika set v 1 metru krychlovém vzduchu.
Spory plísní rodu Cladosporium
Rod Cladosporium je jedním z nejčastějších typů, které se vyskytují ve vzduchu takřka po celém světě. Spory rodu Cladosporium mají drobné rozměry a dosahují velmi vysokých koncentrací v ovzduší.
